Volný chlor, který ve vodě měříme, se vyskytuje v několika formách: rozpuštěný plynný chlor, kyselina chlorná a chlornanový aniont. Mezi těmito třemi formami se v závislosti na pH vody vytvoří určitá rovnováha. Při velmi nízkém pH (pod 4) se vedle kyseliny chlorné a chlornanového aniontu vyskytuje právě i rozpuštěný plynný chlor (byť ve velmi malém množství). Se vzrůstajícím pH se plynný chlor přeměňuje na kyselinu chlornou a ta zase na chlornanový aniont. Při pH = 4 je ve vodě prakticky přítomná pouze kyselina chlorná, už se v ní nevyskytuje rozpuštěný chlor a ještě se nezačal uvolňovat chlornanový aniont. Při pH = 5 je kyseliny chlorné 99,7 % zbytek do sta procent je ve formě chlornanového aniontu. Při pH = 6 je kyseliny chlorné 96,8 %, při pH = 7 je jí 75,2 % a při pH = 8 už jen 23,2 %.
Tyto tři formy aktivního chloru mají velmi rozdílné desinfekční účinky. Nejsilnější je účinek rozpuštěného chloru jako takového, ale ten se při běžně používaném pH v bazénové vodě vyskytovat nemůže. Další v pořadí dle desinfekční účinnosti je kyselina chlorná a teprve daleko za ní je chlornanový aniont. Podle druhu mikroorganismů, na které bychom nechali pro porovnání působit kyselinu chlornou a chlornanový aniont je rozdíl v účinnosti přímo astronomický. Efektivita usmrcení naprosto běžně se vyskytující bakterie Escherichia coli je při použití kyseliny chlorné 80x vyšší než při použití chlornanového aniontu! Pro jiné v bazénech nesledované mikroorganismy je tento rozdíl v účinnosti ještě daleko vyšší, například E. hystolytica je kyselinou chlornou usmrcena 300 krát účinněji!!!
Hodnota pH bazénové vody ovlivňuje účinnost chloru ještě jedním způsobem. Při pH blížícímu se osmi a více se začíná daleko rychleji tvořit chlor vázaný! To je také důvod proč při vyšším pH je voda daleko dráždivější a více zapáchá po chloru. Vázaný chlor také vykazuje jisté desinfekční účinky, ale ty jsou ještě nižší než u chlornanového aniontu.
Všichni dobře víme, že chlor se do vody může přidávat několika způsoby - chlorové tablety, chlornan sodný (samozřejmě existují i další možnosti, např. elektrolýza slané vody).
Druhý způsob je založen na dávkování roztoku (většinou koncentrovaného) chlornanu sodného. V konečném důsledku dochází ve vodě ke stejnému desinfekčnímu účinku. Významný rozdíl mezi těmito dvěma způsoby je samozřejmě v množství potřebné chemikálie pro dosažení stejného účinku (chlornan sodný obsahuje cca. 10 % chloru) a ve způsobu ovlivňování pH, aplikace chlornanu pH zvyšuje.
Pakliže do vody vpravíme chlornan nastává trochu jiná reakce, jejímž jedním koncovým produktem je však také kyselina chlorná:
NaClO + H2O = HClO + NaOH
| NaClO | chlornan sodný, |
| NaOH | hydroxid sodný (louh). |
Jak bylo popsáno výše, vzniklá kyselina chlorná se v závislosti na pH vody takzvaně disociuje a uvolňuje ze své molekuly chlornanový aniont. Takže při pH, které se v bazénové vodě při její úpravě běžně udržuje, se aktivní chlór vyskytuje ve formě kyseliny chlorné a chlornanového aniontu.
Vzhledem k tomu, jak jsme si už vysvětlili na začátku tohoto článku, že má kyselina chlorná daleko silnější desinfekční účinek, je velmi vhodné udržovat pH vody takové, aby co nejvíce aktivního chloru bylo ve formě právě kyseliny chlorné. Doporučuji proto udržovat pH spíše v dolní polovině rozmezí daného vyhláškou č. 135/2004 Sb., a to konkrétně mezi 6,5 - 7,0.
Převzatý text
HOUŽVIČKA, Jiří. Účinnost chloru ve vodě v závislosti na pH. TZBinfo [online]. 2007. [cit. 2010-5-15]
Dostupné z: https://voda.tzb-info.cz/bazeny/3920-ucinnost-chloru-ve-vode-v-zavislosti-na-ph